Přesun na obsah

Výběr jazyka / Výběr jazyka / Výběr jazyka

Čeština | English | Deutsch

Poslední fotogalerie

2. víkend 5. běhu kurzu Come in


Vyhledávání


Vstup do privátní zóny


Srdečně děkujeme za podporu!


MEXIKO - Pavlína Jasenská - První dopis z Mexika

Milí přátelé, kamarádi, známí, tak se blíží konec prvního měsíce mého pobytu tady v Mexiku, a proto je čas poslat první dopis, tak tak tedy činím:-) Moc na vás myslím!!!!

Milí přátelé, již je to skoro měsíc, co jsem v Mexiku a pomalu si začínám zvykat na místní komunitu a na mexický humorJ I když jsem studovala španělštinu není jednoduché jim rozumět, pro jejich přízvuk a také proto,    že mluví muy muy  rápido (velmi rychleJ). Co se týče komunitního života, tak salesiáni se tu mají moc dobře – když vejdete do domu vůbec to nevypadá, že jste někde v chudé části Mexika, mají to tu moc hezké a také oni se mají moc dobře – jí se tu sice třikrát denně, ale stojí to zato, skoro jako v restauraci – samá zelenina, ovoce, maso, tortilly, fazole k tomu spousta pití (pivo, cola, limonáda z limetek, pomerančů a kdo ví čeho – pokaždé je to úplná mexická hostinaJ) – myslím, že za chvíli přiberu. Vůbec to není, tak jak jsem si to představovala, myslela jsem si, že přijedu do větší chudoby, ale zatím jsem ještě moc nebyla mimo oratoř, tak uvidímeJ Když jsme ale projížděli městem, to když jsme se byli podívat do dalších komunitních center, tak jsem poznala i chudobu – domy jsou tu postavené jen tak napůl, některé jsou nedostavěné a skoro všechny jsou pouze z cihel nebo betonu, nemají tu stálý příjem vody ani elektřiny, vodu mají ve velkých nádobách u domu. Země je tu suchá stejně jako vzduch. Projížděli jsme i kolem hranic s USA neboť tady v Nogales je to do USA (Arizony opravdu kousíček). Toto město je vlastně odděleno od USA pouze zdí a vysokým plotem. A místní lidé proto umí i anglicky!  

A jak probíhá takový „komunitní týden“? Většinou vstáváme kolem šesté, protože v 6:30 nebo 6:45 začínáme den meditací, následuje mše sv. v kostele Sv. Antonína (iglesia de San Antonio) spojená s ranními chválami, na kterou  přejíždíme autem. Následuje snídaně a v 9:30 bývají v místní tělocvičně katecheze pro jednotlivé třídy, které zde docházejí se svými učitelkami, nebo jezdíme do komunitního centra Colosio, kde většinou pomáháme v místních dílnách – repostería (cukrářská dílna), costura (šicí dílna), manualidades (ruční práce) atd., nebo něco uklízíme….Také jsme obcházeli domy s malým dotazníkem, abychom zjistili, jestli místní lidé znají komunitní centrum, co nabízí, jaké svátosti mají a jestli eventuelně mají zájem navštěvovat jednotlivé dílny a nebo se připravit na některou ze svátostí.

Obědváme většinou ve 14:00, po obědě se modlíme nešpory (vísperas). Poté scházíme (scházíme proto, že komunitní dům stojí na kopci) dolů na místní hřiště, kde hrajeme s děckama volejbal, fotbal…. Mají tu dvě velká betonová hřiště, na kterých se každý večer odehrávají fotbalové zápasy a jedno hřiště (také betonové), kde se hraje volejbal a basket. S Margaritou (také dobrovolnice a moje spolubydlícíJ) jsme se zapojily do místní ženské fotbalové ligy. Večeře bývá pozdní, kolem deváté hodiny.

Neděle a pondělí bývají volnější. Pondělí je vyhlášeno za komunitní den, tzn. že komunita má volno – buď se vyráží na výlet nebo je tzv. retiro („schůzka“) – zatím tedy byla jenom jedna a týkala se toho, že nám letos začal rok víry (El aňo de la fe). S tím byla spojená i  velká slavnost KERMESSE („kermes“). Spousta mexických specialit – tacos, gorditos, tamales, pasteles,… mexická hudba, tanec, vaqueros – kovbojové…No prostě zábava!!!!!

Zatím tedy přesně nevím náplň své práce, ale vypadá to, že každou sobotu, bych měla pracovat v místním centru Juan Pablo II. (Jan Pavel II.) pro děti s postižením, v úterý a ve středu bych měla mít nějaké kroužky v komunitním centru Colosio – flétna, hodina češtiny…ještě přesně nevímJ no a jinak být s dětmiJ! Možná, že budu občas docházet i do Estancia Infantil de Mamá Margarita – místní komunitní školka.

Jo a jedna kuriozita na závěr, všem musím vysvětlovat, že jsem z České republiky a ne z Československa, že tento stát již dávno neexistuje a že jsou již dva státy totiž ten náš - Česká republika a Slovensko. Většina lidí je ještě ze staré školy, kde se učili o Československu, dá mi vždycky spoustu práce vysvětlit, že už tomu tak dávno neníJ.

To je ode mě zatím všechno, moc Vás všechny zdravím a Adiós!!!!

Vaše mexická dobrovolnice Pája.


Ke stažení


Tyto stránky provozuje



Starý web neaktualizován od ledna 2013 - jít na Nové stránky SADBA